Mám nadváhu, jsem obézní, je to problém?

Úvod

Člověk se podívá do zrcadla, slyší poznámky jiných, nebo si přečte ve zprávě od lékaře, že má nadváhu, nebo je obézní (případně nějaký ekvivalentní eufemismus). Co to ale vlastně znamená? Jak se to měří? A lze to třeba zjistit už doma? A je to vůbec problém?
Co je to "normální hmotnost"?

Normální hmotnost je obvykle definována jako takovou tělesná hmotnost, která je považována za zdravou vzhledem k výšce jedince. Obvykle se počítá pomocí indexu tělesné hmotnosti (body mass index, BMI).

BMI = hmotnost(kg) / výška (m) x výška (m)

Výsledky se dělí do 4 základních skupin:

Podváha: BMI < 18,5
Normální hmotnost: BMI 18,5–24,9
Nadváha: BMI 25–29,9
Obezita: BMI ≥ 30

Obrázek 1: Škála BMI

Výše uvedená definice má dvě úskalí. Pojem normální patří do statistiky a zjednodušeně znamená určité většinové rozložení ukazatele v populaci. Normální je to, co má většina. Problémem současné populace ve většině zemí světa včetně České republiky ale je, že většina populace má hmotnost mimo zdravé rozmezí a tím pádem je “normální” mít minimálně nadváhu. V České republice má nadváhu 36 % žen a 49 % mužů. Navíc k tomuto přímo obezitou trpí 21 % mužů a 18 % žen, přičemž s přibývajícím věkem hodnoty BMI obvykle rostou.[1]

Tudíž bychom teoreticky jako v populaci normální mohli označit patologickou váhu. Toto asi není úplně vhodná cesta a neměli bychom se situací smířit. Na druhou stranu by možná bylo vhodné zdravou hmotnost označovat jako “optimální” abychom předešli zmatení pojmů.

Druhým problémem je co znamená “hmotnost zdravá k výšce jedince”. To totiž mohou být velmi různé hodnoty. Velmi totiž záleží na složení těla, které dokáže výsledek kompletně změnit, viz tabulku 1.

Tabulka 1: Růzéý výsledky na základě pohlaví a složení těla.

Příklad	Výška (cm)	Hmotnost (kg)	BMI (kg/m2)	Pohlaví	Hmotnost tuku (kg)	Procento tuku (%)	Výsledek
A	170	70	24,2	Muž	21,7	31	Obezita
B	170	70	24,2	Muž	14,7	21	Nadváha
C	170	70	24,2	Muž	7,7	11	Optimum
D	170	70	24,2	Žena	21,7	31	Nadváha
E	170	70	24,2	Žena	14,7	21	Optimum
F	170	70	24,2	Žena	7,7	11	Příliš málo

Různí lidé o stejné výšce 170 cm a hmotnosti 70 kg tedy v závislosti na pohlaví a množství tělesného tuku mohou teoreticky mít celé spektrum výsledků od patologicky nízké hmotnosti po obezitu. BMI je také pro všechny tyto příklady naprosto stejné a vůbec tedy nevystihuje individuální nález, je vhodné především jako populační měřítko do klinických studií. Výše zmíněné příklady jsou ale svým způsobem extrém, u 70 kg osoby lze odhadnout pohledem jestli má 30 nebo 10 % tuku. Jako základní screening lze tedy BMI většinou použít, v případě abnormálních hodnot je ale potřeba dál člověka došetřit.

K určení normální hmotnosti pro každého člověka je tedy nezbytné znát procento tělesného tuku.

Jak zjišťovat množství tělesného tuku?

Existují různé metody měření množství tělesné tukové tkáně. Každá má své výhody a nevýhody, liší se především přesností a náklady. Kromě níže uvedených běžných existují i další, experimentální metody, jejichž popis je mimo zaměření tohoto článku.

A) Bioimpedanční analýza

Metoda, která je dostupná i ve formě domácích vah, častěji ale ve formě váhy s madly dostupné u většiny nutričních specialistů a obezitologů. Založena je na výpočtu impedance tkání. Voda je dobrý vodič elektrického proudu, tuk se chová jako izolace. Metoda je neinvazivní, neriziková a levná. Výsledky ale nejsou příliš přesné. Hodně záleží na hydrataci, stravě a únavě. Díky nízké ceně je ale výhodou možnost častých opakování.

B) Kaliperace

Metoda, která využívá kaliper, nástroj k měření tloušťky kožních řas. Vyškolený pracovník změří kožní řasy na různých místech těla a za pomoci standardizovaných tabulek vypočítá odhad celkového tělesného tuku. Výhodou je neivazivita vyšetření, nízká cena a a poměrně vysoká přesnost. Hlavní nevýhodou je ale složitost metody, provádějící odborník musí být dostatečně zkušený.

C) Duální rentgenová absorpciometrie (DEXA)

DEXA je vyšetření za pomoci elektromagnetického záření, které se především používá v diagnostice osteoporózy. “Vedlejším” produktem může být velmi přesná analýza složení těla. Výhodou je i kvantifikace rozložení tuku podkožní/viscerální. Zásadní nevýhodou je vystavení se ionizujícímu záření, mnohem vyšší cena a potřeba složitého přístrojového vybavení pracoviště.

Proč zjišťovat zrovna množství tuku?

Jak velmi nízké, tak velmi vysoké množství tukové tkáně je pro tělo problém. Při nízkém množství chybí energie pro metabolické procesy a dochází k získávání energie trávením vlastní svalové tkáně. Dále obzvláště u žen velmi nízké množství tuku interferuje s hormonální rovnováhou. Výsledkem obou procesů může být horší imunita, osteoporóza a nedostatek energie. Na druhou stranu výrazně velké množství tuku v těle vede ke vzniku “civilizačních onemocnění”, např. vysokého krevního tlaku, zvýšené hladině krevních tuků a cukrovky. Obzvláště problematický je tzv. viscerální tuk - tuk mezi orgány a uvnitř orgánů. Ukládá se zde především po naplnění kapacity podkožního tuku, který je přirozenou zásobárnou energie a mnohem méně metabolicky problematický.

Znalost našeho aktuálního procenta tukové tkáně nám tedy umožňuje správně nastavit stravovací režim, buď s cílem zvýšení nebo snížení tukové tkáně (event. udržení aktuální hodnoty). 

Reference:

[1] https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/podpora-zdravi/nadvaha-a-obezita/
[2] Obrázek analýzy složení těla z DEXA https://www.flickr.com/photos/gyro2/4782156734, licence CC BY 2.0, upravena velikost